FAQ

Kdo je horský průvodce?

Horský průvodce je kvalifikovaná osoba pověřená zajištěním bezpečného pohybu klientů v horském terénu. Hlavní náplní je zajištění bezpečného pohybu hostů v horském terénu. V České republice se můžete v praxi setkat se dvěma kategoriemi horského průvodce:

• horský průvodce MŠMT (osoba, která absolvovala u MŠMT akreditovaný rekvalifikační kurz „Průvodcovská činnost horská“) a
• mezinárodní horský průvodce IML (osoba, která v ČR navíc absolvovala vzdělání dle mezinárodního standardu UIMLA anebo tuto kvalifikaci získala v zahraničí.

Jaký je rozdíl mezi horským průvodcem a horským vůdcem? Co je to průvodcovská činnost horská?

Horský průvodce a horský vůdce jsou dvě samostatné regulované činnosti a dvě samostatné složky vázané živnosti nazvané průvodcovská činnost horská. Liší se svou obsahovou náplní, která je vymezena v nařízení vlády č. 278/2008 Sb. o obsahových náplních jednotlivých živností.

Mezinárodní horský průvodce UIMLA (IML – International mountain leader) a mezinárodní horský vůdce UIAGM (International mountain guide), jsou jediné mezinárodně uznávané kvalifikace pro vedení hostů v horských oblastech celého světa.

Horský průvodce je oprávněn:

• organizovat a provádět jednotlivce nebo skupiny v horském prostředí, s výjimkou oblasti ledovců, skal, kaňoningu a všech dalších terénů, v nichž postup vyžaduje použití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek a materiálu (zejména stoupacích želez, cepínů, lan, jistících prostředků), kdy v zasněžených horských terénech je provádění možné pouze ve zvlněných terénech severského typu; v rámci živnosti je též možný pohyb na skialpinistických nebo běžeckých lyžích nebo sněžnicích po značených turistických cestách a trasách. a
• poskytovat poradenství věcně související s obsahem živnosti, půjčovat lezeckou, horolezeckou, skialpinistickou a obdobnou výzbroj a výstroj

Horský vůdce je oprávněn:

• organizovat a provádět jednotlivce nebo skupiny ve vysokohorském prostředí, včetně ledovců, při skalním lezení a horolezectví na zajištěných cestách, umělých lezeckých stěnách, při skialpinistických túrách, vedení a organizování vysokohorských expedic, včetně zajišťování bezpečnosti.
• poskytovat poradenství věcně související s obsahem živnosti, půjčovat lezeckou, horolezeckou, skialpinistickou a obdobnou výzbroj a výstroj

Jaké je vymezení pojmů horský průvodce a horský vůdce v zahraničí?

Na mezinárodní úrovni vymezuje působnost horského průvodce dohoda mezi „Unií asociací mezinárodních horských průvodců“ a „Mezinárodní federací asociací horských vůdců“, ze kterého zobecněně vyplývá, že zatímco horský vůdce může působit za každého ročního období ve všech horských oblastech, horský průvodce je oprávněn vést klienta v takovém terénu, který nevyžaduje, a priori, použití lezecké techniky.

Horolezecké výstupy s klienty například na Mont Blanc, Matterhorn atd. jsou pouze v kompetencích horského vůdce.

Není lepší získat rovnou kvalifikaci mezinárodního horského vůdce, když toho může dělat v horách víc než mezinárodní horský průvodce?

Je třeba si uvědomit několik základních odlišností týkajících se výcviku k této činnosti i jejího vlastního výkonu: získání kvalifikace mezinárodního horského vůdce (UIAMG) představuje cca 90 dní výuky. Kurz trvá 3 roky a je náročný jak časově, tak finančně (mnohem vyšší než u horského průvodce IML).

Jaký je rozdíl mezi horským průvodcem MŠMT a mezinárodním horským průvodcem IML při jejich působení v zahraničí?

Formálně žádný. Být mezinárodním horským průvodcem IML je prestižní záležitost spojená s praktickými výhodami.

Obě kvalifikace opravňují horského průvodce k dočasnému poskytování služeb v zahraničí nebo k usazení za účelem poskytování služeb v zahraničí – samozřejmě za splnění administrativních požadavků stanovených jednotlivými členskými státy EU (typicky procedura ohlášení nebo procedura ověření kvalifikace).

Na obě kvalifikace se v EU vztahuje zásada volného pohybu a uznávání kvalifikací. To znamená, že hostitelský členský stát EU, v němž chce horský průvodce působit, nemůže po horském průvodci MŠMT ani po mezinárodním horském průvodci IML požadovat, aby opětovně absolvoval celé vzdělání podle pravidel hostitelského státu. Může ale požadovat splnění tzv. kompenzačních opatřeními, kterými je absolvování zkušebního období anebo složení zkoušky způsobilosti. V tuto chvíli nastupuje praktický význam vzdělání mezinárodního horského průvodce IML.

V členských zemích UIMLA totiž uznávající orgány znají standard UIMLA, na kterém je kurz ČSHP postaven, a jsou tudíž schopny uznat rovnocennost dosaženého vzdělání bez požadavku dalších kompenzačních opatření.

Mimo EU pak kvalifikace mezinárodního horského průvodce UIMLA, kterou je průvodce schopen prokázat průkazem IML, působí silou přesvědčivosti, stejně jako je tomu u horského vůdce UIAGM.

Jaký je rozdíl mezi horským průvodcem a průvodcem cestovního ruchu?

Právní odpověď je ve vymezení obsahové náplně živnosti průvodce cestovního ruchu na jedné straně a průvodcovské činnosti horské na druhé straně.

Průvodce cestovního ruchu je podle přílohy č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahová náplň jednotlivých živností, oprávněn k: „doprovázení skupiny osob nebo jednotlivců, při němž je v jazyku podle jejich výběru poskytován výklad o kulturním a přírodním dědictví země. Výklad obsahuje zejména informace o kultuře (historické, umělecké, archeologické, folkloristické, etnologické, gastronomické a podobně), životním prostředí (geologické, přírodní, klimatické a podobně), jednotlivých lokalitách (historických, průmyslových, městských centrech a podobně), místech (muzea, kostely a podobně) a oblastech (turistických regionech, krajích a podobně). Zajištění dalších nezbytných činností spojených s doprovodem skupiny osob nebo jednotlivců, vedením a kontrolou itineráře, zajištěním programu, obstaráním základních informací během cesty, včetně praktických informací vztahujících se k místu pobytu, a poskytováním základní pomoci doprovázeným osobám. V rámci této činnosti lze prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.“

Horský průvodce je podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, oprávněn k „organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském prostředí, s výjimkou oblasti ledovců, skal, kaňoningu a všech dalších terénů, v nichž postup vyžaduje použití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek a materiálu (zejména stoupacích želez, cepínů, lan, jistících prostředků), kdy v zasněžených horských terénech je provádění možné pouze ve zvlněných terénech severského typu; v rámci živnosti je též možný pohyb na skialpinistických nebo běžeckých lyžích nebo sněžnicích po značených turistických cestách a trasách. Předmětem obsahové náplně živnosti je též poradenství věcně související s obsahem živnosti, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak."

Po přečtení obou vymezení Vám bude jasné, že základní odlišnost bude spočívat v aktivitě v „horském prostředí“. Jakmile budete skupinu provádět v horském prostředí, potřebujete již kvalifikaci horského průvodce.

Pro praxi je ale problematické, že pojem „horské prostředí“ není nikde závazně vymezen. Není vymezen ani nezávazně např. v nějaké technické normě.

Při vedení klientů na horách v ČR musíte navíc respektovat řády jednotlivých národních parků, které typicky stanoví, že pohyb s větší skupinou je třeba dopředu ohlásit správě parku.

Jak se mohu stát horským průvodcem a získat odbornou způsobilost pro průvodcovskou činnost horskou?

Průvodcovská činnost horská je vázanou živností ve smyslu ustanovení § 19 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (dále jen „živnostenský zákon“). Může ji provozovat pouze osoba, která má odbornou způsobilost uvedenou v příloze č. 2 tohoto zákona. V ČR existuje dva způsoby získání odborné kvalifikace požadované pro výkon průvodcovské činnosti horské:

• osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru.
• absolvování zkoušky profesní kvalifikace (kód: 65–020-M). V praxi to znamená, že pro získání odborné kvalifikace a vydání živnostenského oprávnění by bylo potřeba střední vzdělání s maturitní zkouškou a profesní kvalifikace pro průvodcovskou činnost horskou (podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů)

Je rozdíl mezi horským průvodcem, který získal dílčí kvalifikaci po složení zkoušky a tím, který získal kvalifikaci na základě kurzu?

Dílčí kvalifikace má smysl v případě zkušených lidí, kteří mají potřebné znalosti a praxi v oboru, (např. instruktor horolezectví – HAL, který má mnohaletou praxi a to i v rámci cestovní kanceláře). Člověk „samouk“ svou činností však nemusí vždy získat zkušenosti a návyky, které má člověk prošlý řádným kurzem ať dle legislativy ČR, nebo dle standardu vzdělání mezinárodních horských průvodců UIMLA. Mezinárodním horským průvodcem se dle směrnic mezinárodní organizace UIMLA může stát pouze člověk, který prošel kompletním vzdělávacím procesem IML. To samé platí i u mezinárodních horských vůdců UIAGM.

Kde lze absolvovat rekvalifikační kurz pro horského průvodce? Liší se kurzy něčím?

V České republice nabízí rekvalifikační kurzy akreditované u MŠMT vyjma ČSHP několik subjektů.

Kurz horského průvodce nabízený ČSHP je v současné době jediný, který je postaven na základě mezinárodního standardu Unie asociací mezinárodních horských průvodců (UIMLA) a jeho absolventi obdrží nejen nejen národní osvědčení pro průvodcovskou činnost horskou (dle zákonů ČR), ale po splnění dalších podmínek také mezinárodní licenci a titul „Mezinárodní horský průvodce“ (IML). Je to tedy jediný rekvalifikační kurz, se kterým lze vykovávat legálně průvodcovskou činnost horskou v členských zemích UIMLA.

Může v ČR udělovat kvalifikaci mezinárodní horský průvodce (IML) někdo jiný než ČSHP?

Každý stát je v UIMLA zastoupen pouze jednou národní asociací, za Českou republiku je to právě Český spolek horských průvodců. ČSHP je jedinou organizací v České republice, která může udělovat titul mezinárodního horského průvodce IML.

Je možné uznání praxe pro získání kvalifikace horský průvodce? Příklad: vystudovaný obor tělesná výchova a 15ti letá učitelská praxe, včetně pořádání a vedení letních i zimních kurzů s turistickou a lyžařskou náplní?

Průvodcovská činnost horská je vázanou živností ve smyslu ustanovení § 19 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (dále jen „živnostenský zákon“). Charakteristickým znakem vázané živnosti je, že ji může provozovat pouze osoba, která má odbornou způsobilost uvedenou v příloze č. 2 k zákonu. Ve vztahu k průvodcovské činnosti horské se jedná o následující odbornou kvalifikaci:

1. střední vzdělání s maturitní zkouškou a dílčí kvalifikace pro horskou průvodcovskou činnost podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů), nebo
2. osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže atělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru.

Odbornou způsobilost k výkonu průvodcovské činnosti horské má tedy pouze osoba s uvedenou kvalifikací a to platí bez výjimky.

Ustanovení § 22 písm. f) živnostenského zákona stanoví, že doklady prokazující odbornou způsobilost mohou být za určitých okolností nahrazeny doklady o vykonání šestileté praxe v oboru. Toto ustanovení se však vztahuje výlučně na živnosti řemeslné a tudíž jej nelze pro účely průvodcovské činnosti horské použít.

Co musím splňovat, abych získal živnostenské oprávnění jako horský průvodce?

Chcete-li se stát horským průvodcem – živnostníkem, máte dvě možnosti odpovídající živnostenskému zákonu:

1. absolvovat rekvalifikační kurz akreditovaný MŠMT, získat čtyřletou praxi (např. v zaměstnaneckém či obdobném poměru), splnit všeobecné podmínky provozování živnosti;
2. složit zkoušky profesní kvalifikace a splnit všeobecné podmínky provozování živnosti.

Podle jakých zákonů pracuje horský průvodce v České republice a zahraničí?

Průvodcovská činnost horská je v České republice vázanou živností. Bližší podmínky jejího výkonu tedy stanoví živnostenský zákon a nařízení, která jej provádějí.

Pracuje-li horský průvodce pro cestovní kancelář, na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, řídí se samozřejmě taktéž zákoníkem práce.

Při své činnosti v zahraničí podléhá horský průvodce právnímu řádu České republiky a zároveň právnímu řádu země, ve které se s klienty nachází.

Mohu pracovat jako horský průvodce, i když nemám žádnou kvalifikaci?

Pokud chcete pracovat jako živnostník, nelze získat oprávnění pro průvodcovskou činnost horkou bez odborné způsobilosti (tedy bez absolvovaného vzdělání, kurzu).

Pokud chcete vykonávat práci horského průvodce v zaměstnaneckém či obdobném poměru v cestovní kanceláři (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), musíte odbornou způsobilost doložit také. Podnikatel (tj. cestovní kancelář) je povinen zajistit výkon průvodcovské činnosti horské pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti.

V zahraničí rozhodně není obvyklé, že klienty vede někdo bez patřičné kvalifikace. Vede-li klienty osoba bez patřičné kvalifikace, porušuje nejen zákony České republiky, ale i zákony země, ve které se pohybuje.

Co znamenají zkratky ČSHP (CZIML), ČAHV, UIMLA a UIAGM?

Všechny tyto organizace sdružují horské průvodce či vůdce na národní i mezinárodní úrovni: